|
|
Prostorová kognice mluvčích češtiny a českého znakového jazyka: Jak mezijazyková diverzita ovlivňuje nejazykovou kognici
Jehlička, Jakub ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Smolík, Filip (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problém vlivu jazyka na prostorovou kognici mluvčích různých jazyků, tj. zda a jakým způsobem se odlišnosti v jazykovém vyjadřování prostoru, prostorových vztahů a uspořádání odrážejí v kognitivním zpracovávání prostoru (orientaci, prostorové paměti apod.) nezávislém na produkci/recepci jazyka. Tato otázka spadá do širšího kontextu zkoumání vztahu mezi jazykem a myšlením, které je spojeno s tzv. Sapir-Whorfovou hypotézou/hypotézou jazykové relativity. První polovina teoretické části této práce je věnována reflexi kritického hodnocení různých přístupů k jazykové relativitě (resp. různých podob jazykového relativismu) od poloviny 20. století, a to především s ohledem na empirické výzkumy (kapitola 2). Druhá polovina (kapitola 3) teoretické části omezuje pole výzkumů vztahů mezi jazykem a myšlením na oblast prostoru. Oddíl 3.1 je věnován pojetí prostoru v kognitivní lingvistice. Oddíl 3.2 pak uvádní příklady některých výzkumů vztahu mezi jazykem a prostorovou kognicí. Poslední dva oddíly třetí kapitoly spadají zároveň i do experimentální části práce. Vlastní výzkum (kapitola 4) ověřuje hypotézu, že specifické využití prostoru v českém znakovém jazyce ovlivňuje jeho uživatele v kognitivních úlohách vyžadujících tzv. mentální rotaci, na rozdíl od mluvčích mluvené češtiny....
|
|
|
Prostorová kognice mluvčích češtiny a českého znakového jazyka: Jak mezijazyková diverzita ovlivňuje nejazykovou kognici
Jehlička, Jakub ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Smolík, Filip (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problém vlivu jazyka na prostorovou kognici mluvčích různých jazyků, tj. zda a jakým způsobem se odlišnosti v jazykovém vyjadřování prostoru, prostorových vztahů a uspořádání odrážejí v kognitivním zpracovávání prostoru (orientaci, prostorové paměti apod.) nezávislém na produkci/recepci jazyka. Tato otázka spadá do širšího kontextu zkoumání vztahu mezi jazykem a myšlením, které je spojeno s tzv. Sapir-Whorfovou hypotézou/hypotézou jazykové relativity. První polovina teoretické části této práce je věnována reflexi kritického hodnocení různých přístupů k jazykové relativitě (resp. různých podob jazykového relativismu) od poloviny 20. století, a to především s ohledem na empirické výzkumy (kapitola 2). Druhá polovina (kapitola 3) teoretické části omezuje pole výzkumů vztahů mezi jazykem a myšlením na oblast prostoru. Oddíl 3.1 je věnován pojetí prostoru v kognitivní lingvistice. Oddíl 3.2 pak uvádní příklady některých výzkumů vztahu mezi jazykem a prostorovou kognicí. Poslední dva oddíly třetí kapitoly spadají zároveň i do experimentální části práce. Vlastní výzkum (kapitola 4) ověřuje hypotézu, že specifické využití prostoru v českém znakovém jazyce ovlivňuje jeho uživatele v kognitivních úlohách vyžadujících tzv. mentální rotaci, na rozdíl od mluvčích mluvené češtiny....
|
|
|
Jazyková relativita a gramatický rod v češtině
Matějka, Štěpán ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou vlivu gramatického rodu podstatných jmen v českém jazyce, jež referují k neživým entitám, na jejich sémantický význam a konceptualizaci. Zkoumá, zda jsou maskulina konceptualizována jako "muži" a feminina jako "ženy". První část této práce je teoretická a věnuje se problematice vztahu jazyka a myšlení obecně. Zároveň jsou zde zmíněny zahraniční výzkumy vztahující se k tomuto tématu. Druhá část představuje dva výzkumy, které byly v souvislosti s touto prací realizovány na českém jazykovém materiálu. První výzkum sloužil ke zjištění toho, které škály sémantického diferenciálu pro české mluvčí nejlépe rozlišují "ženský a mužský princip". Druhý výzkum byl uskutečněn na materiálu femininních a maskulinních rodových variant podstatných jmen (např. brambor - brambora). Obsahoval dva úkoly. První používal metodu sémantického diferenciálu. V druhém měli participanti přiřadit neživým entitám buď ženský, nebo mužský hlas, kterým by mluvily v kresleném filmu. Zatímco v prvním úkolu se neukázalo, že by podstatná jména byla na škálách sémantického diferenciálu umisťována ve shodě s jejich gramatickým rodem, v druhém úkolu se projevila tendence přiřazovat mužský hlas maskulinům a ženský hlas femininům. Tyto výsledky naznačují, že gramatický rod podstatných jmen může za...
|
host ::
RSS.